MY FF - Věříš na kouzla? - 7.část

4. července 2010 v 20:25 | Hanka.piper
S láskou? Pořád se mu to potichu opakovalo v hlavě. Z jejích úst to znělo tak nepoznaně, tak sladce. Jak by asi znělo ´Miluji tě´?
Nevěděl, proč na takové věci myslí, ale bylo mu to jedno.

Tak moc chtěla, aby neodešel, že si neuvědomila, že by taky mohlo jít o něj. Teď tady vedle ní seděl a podle všechno ji taky nechce opustit, ale musí. Hrozí mu nebezpečí, když tu zůstane a to ona nemůže dopusitit. Nesnesla by pomyšlení, že by se mu něco stalo. Je jedno, že ona bude trpět jeho nepřítomností, hlavně když bude v pořádku. Když si tohle uvědomila, zjistila, že nemá důvod ho tady držet. Nesmí mu to dělat těžší, než to pro něj je. To by od ní nebylo fér.


Washinghton…Jeffersonův ústav…Platforma

"Takže vy chodíte na stejnou školu jako doktorka Brennanová?" dostával Jack informace z Ashley nad rozloženou mrtvolou.
"Ano," odpověděla Ashley, "vždycky byla mým vzorem. Četla jsem všechny její knihy. Je prostě úžasná!"

Jack jí to i věřil. I on četl její knihy a byl rád, že s ní může pracovat.
"Takže, co zatím víme?" zeptala se ho.
"Obětí je Richard Stewart, samaritán v nemocnici, u které ho našli. Podle analýzy doktorky Brenanové byl postmortem přejet motorovým vozidlem. Angela podle otisku pneumatik zjistila typ vozu a rok výroby. Porovnáváme to se seznamem, který Booth dostal v nemocnici."

"Takže já teď musím určit příčinu smrti. No, tak se do toho dáme..."



Boothův byt

Jediná šance, jak mu to všechno ulehčit bylo, že ho nechá jít. Neměla by tu teď být. Jen to zhoršuje.
Podívala se na něj, oči měla ještě vlhké od slz: "Neměla bych to dělat těžší, než to je. Radši už půjdu." Opřela se o okraj postele a vstala. Už se chystala odejít, ale jeho ruka chytila tu její a už stál vedle ní a natočil si ji k sobě. Bylo to jako vystřižené z nějakého filmu.

Levou ruku položil kolem jejího pasu a přitáhl si ji k sobě. Uvolnil jejich ruce a pravou rukou ji přejel od čela přes tvář až k bradě, nadzvihl ji a podíval se do jejích průzračných očí. Levou ruku posunul až na její kříž a tak se dostali ještě blíže. Druhou spustil po krku až k lopatce a stále se jí díval do očí. Na tohle nebyla připravená, i když se jí o tom už tolikrát zdálo. Jejich rty se jemně dotýkaly a ona mohla v ústech cítit jejich vůni. Bylo to jako imluls, který projel celým jejím tělem. Nevěděla jak ani proč, ale prostě to udělala. Poddala se. Vzala jeho obličej do dlaní a oddálila od sebe rty, aby ho mohla políbit.

Byl to moment, na který v hloubi své duše čekal od okamžiku, kdy ji, od jejich prvního případu, znovu uviděl.

"...která by povolovala více než přístup do bufetu." Nebyl si v tu chvíli jistý, o čem se s ní baví, ale Kůstka nevypadala moc nadšená. "Ilegálně dovážíte lidské ostatky, madam. A napadla jste..." Tak dlouho ji neviděl, že nemohl předpokládat, jestli se změnila od doby, kdy se spolu viděli naposledy. Stačilo ale pár slov a hned mu to došlo - je to ta stejná žena, se kterou se líbal v dešti.

"Co tu děláš?" zeptala se ho.
"FBI. Zvláštní agent Seeley Booth, oddělení pro vyšetřování závažných trestných činů, D.C. Kůstka, pro nás identifikuje těla," pamatoval jsi, jak jí tak poprvé oslovil a ona mu chtěla říkat Botičko. A taky věděl, co bude následovat: "Neříkej mi Kůstko. A dělám více než identifikaci."
"Také píše knihy," sám si pamatoval, jak její knihu poprvé četl. A i přes její nezlomnost věděl, že je v ní taky. Aspoň jedna jeho část. Jen ta, kterou jí tehdy ukázal.


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lussy♥ Lussy♥ | Web | 6. července 2010 v 18:25 | Reagovat

wow,je to krasne :-)

2 Domí Domí | 7. července 2010 v 12:51 | Reagovat

ježiš to je úžasný :) ♥

3 Baruš Baruš | 7. července 2010 v 13:09 | Reagovat

krásný!!!! další!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.