MY FF - Věříš na kouzla? - 1.část

14. prosince 2009 v 16:58 | Hanka.piper

"Věříš na kouzla?"


Wahinghton…Kancelář Temperance Brennanové

Jak se tohle mohlo stát? Dávala to přece sem…do téhle poličky. Možná ne, ale kam by to potom dala? Tohle jí nebylo jasné. Temperance prohledala všechny skříňky v její kanceláři, ale zprávu z minulého případu nemohla najít. Zmatená se posadila na židli u svého stolu. Opřela se, zavřela oči a přemýšlela.

Tohle není o tobě ani o nás. Je to jen o mě. Já jsem ten, co se to rozhodl udělat a taky to udělal. A musím nést následky.

Boothova slova zněla Temperance v uších, kdykoli přestala myslet na něco, co se zdálo důležitější.

"Kůstko? Spíš?" tahle slova už nebyla jen vzpomínka. Booth u ní opravdu stál a díval se na ni.
"Ne, jen jsem se zamyslela," přiznala se, ale radši mu neřekla na co přesně myslela. On nesplnil úkol, který dostal. Kvůli ní. To bylo to, co nemohla dostat z hlavy.

"Boothe, neviděl jsi složku z minulého případu?" zeptala se ho. Chvíli váhal, ale nakonec se rozhodl říct jí pravdu: "Schoval jsem ji. Nechci, abys to četla."
"Boothe, ale já chci. Myslíš, že je to pro mě lehké? Udělal jsi to kvůli mně, chci vědět, co se stalo a taky co se stane," některá slova chtěla vzít zpátky. Nemohla mu přece vyčítat, co udělal. Zachránil ji.

"Ne," to bylo jediné, co na to řekl. Zdálo se jí, že to myslí vážně a že nebude lehké se dozvědět, co se tam tehdy stalo. Ona to ale nehodlala vzdát.

Silné škubání v levém rameni. To bylo to jediné, co teď cítila. Od krve už měla ušpiněný celý rukáv. Rukou si tlačila na ránu, kterou tam před chvílí udělal projektil z osmatřicítky. Zkoušela se soustředit a zjistit, kde se zrovna teď útočník nachází, ale slyšela jsem další a další výstřely…


Washinghton…Jeffersonův ústav

… a taky to udělal. A musím nést následky.

Ani napůl rozdrcené lidské ostatky z nového případu Temperance nepřivedly na jiné myšlenky…nést následky…jaké následky měl na mysli?

Z jejího zamyšlení jí dostaly kroky, které slyšela ze sebou. Jistě poznala, že jedny jsou Boothovy, ale uslyšela také dámské podpadky. Otočila se. Měla pravdu. Byl to Booth a vedle něj stála žena, kterou Temperance nikdy předtím neviděla. Měla delší hnědé vlasy, čokoládové oči a byla velmi krásná.

Booth si všiml toho, jak si ji prohlíží a chtěl předejít nějakým nedorozuměním: "Tohle je Ashley Matthewsová. Je zástupkyní ředitele nemocnice, kde jsme našli…jeho," řekl a ukázal na ostatky.

"A také studuji antropologii na zdejší univerzitě," řekla záhadná hnědovláska a usmála se, protože věděla, že Temperance tam studovala taky.

"Těší mě, slečno Matthewsová," řekla Temperance, která byla z její přítomnosti trochu neklidná, ale nevěděla, proč.
"Potěšení je na mé straně, doktorko Brennanová."

"Tak už víte, kdo to je a co se mu stalo?" zeptala se Ashley.
"Zatím víme jen to, že za rozdrcení spodní části těla může motorové vozidlo. Zřejmě ho po smrti přejeli autem."
"A víte už, co bylo příčinou smrti?" zeptala se Ashley.

"To zatím nevíme, ale zjistíme to hned, co Cam…tedy doktorka Saroyanová…odstraní měkkou tkáň. Pak můžeme teprve očistit kosti a snad nám toho řeknou víc," vysvětlila jí všechno Temperance. Nevěděla totiž, kam až se ve studiu antropologie dostala.

"Víte," řekla Ashley a trochu se jí klepal hlas, "vlastně jsem přišla i kvůli jiné věci."
"Ano? A co potřebujete?" Tempy byla překvapená a zvědavá, kvůli jaké věci by sem ještě mohla přijít. Koukla se na Bootha, ale ten byl podle všeho myšlenkami jinde. Chvíli bylo ticho, protože Ashley volila ta správná slova.

"No, víte…" zřejmě správná slova nenašla a tak se jí to rozhodla říct narovinu. "Chtěla bych tu pracovat…s vámi…zatím jako stážistka, ale mám v plánu si co nejrychleji udělat doktorát."

Tohle Temperance překvapilo. Nebyla na to připravená. Nebyla zvyklá dělat rychlá a unáhlená rozhodnutí. Potřebovala čas na promyšlenou a taky si ho hodlala udělat.
"No, tak to si budu muset rozmyslet a taky si vás vyzkoušet."
"Samozřejmě, doktorko. S tím jsem počítala. Tady je má složka," podala jí tlustou složku s velkým množstvím papírů a nápisem ´Ashley Matthews´.

"Až se rozhodnete, dejte mi prosím vědět. Kontakty jsou ve složce."
"Jistě, hned, jak se rozhodnu, ozvu se vám. Zatím nashle slečno Matthewsová. Moc mě těšilo."
"Mě také…" řekla Ashley, očila se na Bootha a usmála se na něj: "Nashledanou, agente Boothe."
"Nashle…" řekl Booth a letmo jí úsměv oplatil.

Když Ashley zmizela za prosklenými automatickými dveřmi laboratoře, nastalo ticho. Tempy se divila, proč Booth předtím nic neříkal a proč jí vadí že nemluví ani teď.
Řekla si, že ticho přeruší výkladem o oběti, ale i když začala rozebírat, co všechno už zjistila, Booth nezačal mluvit.

"Boothe? Je ti něco?" zeptala se ho, protože už to nemohla vydržet.

Neodpověděl.

"Boothe? Jsi v pořádku? Stalo se něco?" konečně se jí dostalo jisté reakce, ale ne zrovna takové, jakou čekala: "Promiň, musím jít!" řekl, pohladil ji po paži a odešel.

Tak tohle nečekala. Neuměla si to vysvětlit.

Řekla něco? Udělala něco? Má to co dělat s Ashely? S tímto případem? Nebo dokonce s tím minulým?

Otázky se na ni valily, ale ona ani na jednu neuměla odpovědět.


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Domí Domí | 17. prosince 2009 v 16:07 | Reagovat

super!!!dalsi ff..=) kdy bude dalsi cast?;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.